MŮJ BLOG

Popelka (17/6/10)
Arizona III. (22/1/10)
Tunisko (23/6/09)
Focení Paříž (6/6/09)
Insportline (15/5/09)
Mladá Fronta (23/4/09)
Fotíme (2/16/09)
Exekuce (1/12/09)
Silvestr (31/12/08)
Autotuning show (19/8/08)
Hra na modelku (19/8/08)
Bungee jumping (16/8/08)
Autotec (3/6/08)
Cestování časem (27/5/08)
Workshop (22/3/08)
Krok do tmy(16/2/07)
Bowling a sauna(9/2/07)
Za sněhem do Alp (20/1/07)
Konec kariéry (21/12/06)
Playboy IV. (7/12/06)
Tajemný hlas (24/10/06)
Dovolená v USA (9/8/06)
Playboy III. (9/8/06)
Labutí jezero (27/7/06)
První setkání Fan Clubu (21/7/06)
ProBrno I. (7/06)
Na jachtě po Jadranu (27/6/06)
Focení na Mallorce (9/6/06)
Playboy II. (25/4/06)
Povzdech (17/5/06)
Hostování v Národ.divadle (7/5/06)
Playboy (19/4/06)
Srážka s blbcem (27/3/06)
Bodypainting (20/11/05)
Moje socha (25/5/05)
Olympijská naděje (20/5/03)
Hlas Ameriky (20/4/01)
Fantom opery na Broadwayi (16/4/01)
Operace "Zelené oči" (9/11/2000)
Jak jsem objevila Ameriku (10/3/2000)

Tuning Salon Brno 2008

Už jsem se několikrát zúčastnila nejrůznějších akcí, jejichž "kulturní vložkou" bylo body painting. Přiopilá společnost při večeři sleduje modelku, jak se svléká (to je vrchol večera) a potom jak na ni malíř nanáši nejrůznější barvy. S ubývající plochou nahé kůže ubývá i zájem obecenstva. Pak se projdu sálem nebo si s nimi vypiju skleničku. Většinou jsou milí a ti trochu vlezlejší hned zjistí, že nános barvy na mém těle, ke kterému se přiblížili příliš blízko, jim zničil bílou košili a dají pokoj :-) Zahraji si bowling, pak složitě sháním sprchu a odjíždím domů...

Když jsem dostala nabídku na další bodypaitning na brněnském Výstavišti od slavného libereckého malíře Detlefa, nebyla jsem z toho nijak na větvi a líbilo se mi na tom pouze to, že je to za rohem v Brně a nemusím nikam jezdit.

Pak mi ale Detlef poslal pár ukázek svých předešlých prací a já padla na prdelku (mohla bych napsat že jsem padla na prdel, ale protože žádnou tak velkou nemám musím napsat na prdelku). To bylo úplně něco jiného než jsem byla zvyklá vidět. Nádherné obrázky kreslené na těle, ne pouze abstraktní umění, ale skutečné obrazy. Okamžitě jsem tomu propadla a řekla si, že této akce se musím zúčastnit.

Na Výstavišti probíhalo finále auto tuningové sezóny. Sjela se sem nablýskaná auta z celé republiky. Ještě se třemi dalšími modelkami jsem se stala maskotem stáje AUTOLINE, která vystavovala 2 auta (neptejte se mě jaká, ale obě měla 4 kola). Detlef na mě chrlil nejen barevné nánosy, ale i jeden vtip za druhým a potom mi nadával, že nestojím klidně. Moje vibrace ale nepocházely jen ze smíchu, ale hlavně z všudypřítomné zimy. Vybral pro mně pod malým nátlakem z mé strany obrázek modro-bílé závodnické kombinézy s velkým nápisem AUTOLINE, která mě zaujala v jeho katalogu, a trvalo mu přes dvě hodiny mě do ní "obléct". Nemusím dodávat, že kolem našeho stánku se tísnil největší dav. Asi jsme měli nejatraktivnější auta. Blesky cvakaly jeden přes druhý a troufám si říct, že si mě večer prohlíželo doma na 1000 fotografů.

Po namalování nastalo 6ti hodinové pózování u aut jak našich tak cizích a další cvakání fotoaparátů. S kolegyní Míšou jsme vyrazily kolem celého výstaviště a fotili se u nejrůznějších aut a jedné zlaté motorky. Asi ale ze zlata nebyla, protože ji nikdo nehlídal. Dokonce jsem ukecala Míšu sednout i na můj špinavý Nissan, ale měli jste vidět její pohrdavý obličej :-) Největším problémem byla strašná zima. Všichni v bundách a mezi nimi se procházíme my. A věřte mi, že ta kombinéza moc nezahřála. To měly za úkol rumy, které do mě šéf Richard starostlivě ládoval pod záminkou horkého čaje abych se prý "zahřívala zevnitř".

Až aktivity v našem pavilonu skončily, dostaly jsme nabídku do sousedního pavilonu s obrovskou party, kde jsme se mezi obleky, kravatami a smokingy vyjímaly obzvláště pikantně. Dokonce jsme vtrhly i na podium a postaraly se o pořádné pozdvižení.Byl to krásný zážitek hlavně proto, že jsem potkala partu skvělých lidí, jak se říká "moje krevní skupina". Byl to velmi příjemný den a vítězné poháry v našich rukou dokazují, že jsme si tam tam nenachladily vaječníky zbytečně.

O 14 dní později si mě najala ta samá skupina na Autosalon do Prahy, který ale trval 4 dny, proto jsem získala čtyři nové obrázky, které vidíte dole. Bylo to zajímavé, poučné - ale úmorné. Jsou to těžce vydělané peníze a budu se raději držet svého skromného modelingu než bodypaintingu. Byla jsem od 7 ráno na nohou, stála tři hodiny na namalování a pak se bez přestávky nechala fotit před autem a koketovala se zákazníky. Modelky, co šly po mně, to měly jednodušší a kratší. Ale účelu bylo dosaženo, mám hezké fotky, tak si je prohlédněte. Navzdory tomu, že jsem všem členům klubu avizovala týden dopředu že budu v Praze ať se zastaví říct Ahoj, přišel jen jeden a jen nesměle zamával z dálky.