MŮJ BLOG

Popelka (17/6/10)
Arizona III. (22/1/10)
Tunisko (23/6/09)
Focení Paříž (6/6/09)
Insportline (15/5/09)
Mladá Fronta (23/4/09)
Fotíme (2/16/09)
Exekuce (1/12/09)
Silvestr (31/12/08)
Autotuning show (19/8/08)
Hra na modelku (19/8/08)
Bungee jumping (16/8/08)
Autotec (3/6/08)
Cestování časem (27/5/08)
Workshop (22/3/08)
Krok do tmy(16/2/07)
Bowling a sauna(9/2/07)
Za sněhem do Alp (20/1/07)
Konec kariéry (21/12/06)
Playboy IV. (7/12/06)
Tajemný hlas (24/10/06)
Dovolená v USA (9/8/06)
Playboy III. (9/8/06)
Labutí jezero (27/7/06)
První setkání Fan Clubu (21/7/06)
ProBrno I. (7/06)
Na jachtě po Jadranu (27/6/06)
Focení na Mallorce (9/6/06)
Playboy II. (25/4/06)
Povzdech (17/5/06)
Hostování v Národ.divadle (7/5/06)
Playboy (19/4/06)
Srážka s blbcem (27/3/06)
Bodypainting (20/11/05)
Moje socha (25/5/05)
Olympijská naděje (20/5/03)
Hlas Ameriky (20/4/01)
Fantom opery na Broadwayi (16/4/01)
Operace "Zelené oči" (9/11/2000)
Jak jsem objevila Ameriku (10/3/2000)

Brněnské noviny
Červenec 2006

"Sláva - jak pravil jeden moudrý muž - někdy spočívá v tom zemřít v pravý čas."

"A já říkám, že je dobré být slavnou v novinách, alespoň můj muž vidí, že pořád ještě žiji."

Když psal můj americký kolega-grafik Andy Warhol o "15 minutách slávy", určitě měl na mysli mne. Stala jsem se 15ti-minutovou celebritou. Sice jen v brněnských novinách (a ještě ktomu zadarmo rozdávaných) - ale stala.
Brněnský vynikající redaktor Petr Woff (se skvělým citem pro výběr témat!) se rozhodl napsat článeček o mně. Nevím přesně proč a obávám se, že to neví ani on - ale jsou prázdniny, všichni jsou na dovolených, nic se neděje a novinový papír je potřeba něčím potisknout. A tak si vzpomněl na mně a rozhodl se o mně napsat sérii tří článečků. Namítala jsem, že to nikdo nebude číst a nikoho nebudu zajímat - ale mýlila jsem se.
Noviny vyšly 25. 7. a ještě týž den jsem dostala 3 pozvání na kafe, jedno na večeři, jednu nabídku k sňatku a jedno pozvání na "erotický večer plný nepoznaných rozkoší". (To popisuji básnicky, protože nabídka byla formulována daleko přízemněji a přímočařeji).
Pro vás, co jste pravidelnými návštěvníky mých stránek tam není nic nového, protože autor moudře vycházel z materiálů i fotek zde obsažených, ale protože článek není dlouhý, otisknu ho zde pro ty, co na moje stránky nikdy nechodí.

PRINCEZNA BRENDA VON BRNO
„ zpěváka osloví Metropolitní opera nebo herce Národní divadlo, dušička se zatetelí a jde za svou metou. Já nejsem ani diva ani národní herečka a pozvání z těchto institucí Kdyžnehrozí. Pro modelku je takovým vrcholem focení pro Cosmopolitan, Vogue a pro nás odvážnější i pro Playboy," svěřuje se brněnská modelka Brenda Kučerová, která dojde ke své metě možná už v srpnovém čísle nejslavnějšího časopisu pro muže.

Ale po pořádku. Poutavý příběh fyzicky dokonalé členky Menzy (společnost lidí s IQ nad 130; průměrné IQ je asi 100) z našeho města nabírá spád zhruba před sedmi lety. „V pohádkách se vypráví, jak hloupý Honza sbalil raneček buchet a vydal se do světa na vyučenou a většinou se vrátil s princeznou. Já jsem sice odešla bez buchet, ale zato se vrátila s hloupým Honzou," žertuje dnes už paní Kučerová. Amerického herce Iva poznala při jeho divadelním vystoupení ve zlínském Divadélku v klubu, kde byla oslavovat úspěšně složený maturitní reparát z angličtiny.

V letech 2000 až 2003 se nejen naučila anglicky perfektně, navíc prožila tři dosud nejkrásnější roky svého života s manželem Ivem v Kalifornii. Zde ji také oslovil agent z modelingové agentury a ve Státech i prodělala laserovou operaci očí. Dnes už vzpomíná s nadhledem i na naturalistické momenty zákroku: „Uslyšela jsem zvuk jako ze zubařské vrtačky a ucítila velmi nepříjemný, ne však bolestivý pocit. To mi seřezávali nepatrnou vrchní vrstvičku oka, kterou odchlípli, aby se dostali pod ni. Následoval praskavý zvuk, kdy mi laserem upalovali tenounký povlak oka. Smrdělo to jako když se pálí nehty. Potom mi sundali průhledné vrstvičky z oka a velmi jemňounkým štětečkem mi opět přiklopili zpět odchlípnutou část. Totéž opakovali s levým okem. Celá operace trvala méně než 10 minut a celou dobu jsem byla při vědomí a viděla (spíš slyšela) co se kolem děje. Hned druhý den po operaci jsem mohla řídit a ráno jsem s nadšením vykřikovala, že vidím bez brýlí nejen na protější dům, ale i na vzorek látky na záclonách ve 3.poschodí.

Kvůli drsnosti svého popisu Brenda duhovým zvýrazňovačem podtrhává, že na celou proceduru byla lékaři pečlivě připravena, tudíž byla celou dobu klidná a odpovídající partie těla měla umrtveny, takže necítila žádnou bolest. „Čočkaři" se prý nemusejí operace bát.

Pokračování příště.

zpět - BACK