MŮJ BLOG

Popelka (17/6/10)
Arizona III. (22/1/10)
Tunisko (23/6/09)
Focení Paříž (6/6/09)
Insportline (15/5/09)
Mladá Fronta (23/4/09)
Fotíme (2/16/09)
Exekuce (1/12/09)
Silvestr (31/12/08)
Autotuning show (19/8/08)
Hra na modelku (19/8/08)
Bungee jumping (16/8/08)
Autotec (3/6/08)
Cestování časem (27/5/08)
Workshop (22/3/08)
Krok do tmy(16/2/07)
Bowling a sauna(9/2/07)
Za sněhem do Alp (20/1/07)
Konec kariéry (21/12/06)
Playboy IV. (7/12/06)
Tajemný hlas (24/10/06)
Dovolená v USA (9/8/06)
Playboy III. (9/8/06)
Labutí jezero (27/7/06)
První setkání Fan Clubu (21/7/06)
ProBrno I. (7/06)
Na jachtě po Jadranu (27/6/06)
Focení na Mallorce (9/6/06)
Playboy II. (25/4/06)
Povzdech (17/5/06)
Hostování v Národ.divadle (7/5/06)
Playboy (19/4/06)
Srážka s blbcem (27/3/06)
Bodypainting (20/11/05)
Moje socha (25/5/05)
Olympijská naděje (20/5/03)
Hlas Ameriky (20/4/01)
Fantom opery na Broadwayi (16/4/01)
Operace "Zelené oči" (9/11/2000)
Jak jsem objevila Ameriku (10/3/2000)

Do třetice všeho zlého

Třetí pokračování Playboyovské anabáze není o nic veselejší, než předešlá dvě. Když už-už se zdálo, že mám jet tuto sobotu fotit - došlo k nečekanému zvratu. Pořád jsem neměla smlouvu a nevěděla, za kolik budu fotit. Od začátku se mi snažili místo smlouvy vnutit ideu, že v Playboy nejde o peníze, ale o prestiž být v jejich časopise.

Nevím přesně, jak v Playboy definují prestiž. Zatím jsem zažila agentku, která mi focení dohodila a která se potom lhaním snažila publikování fotek zhatit, pak vizážistku která nepochopila že u rozhovoru se mnou nemůže být na fotkách někdo jiný, pak fotografa, který buď nafotil nepříliš zdařilé fotky nebo chtěl něco jiného a lhal redakci, že se fotky nemohou objevit v časopise, protože mi to můj přítel zakázal; pak ujistění, že když u něho přespím je ochoten fotky přefotit a nakonec šéfredaktora, který mi nestydatě lhal do očí, že modelky v USA dostávají za focení 500 dollarů (včetně titulní strany), takže jsem na tom vlastně ještě líp než ony.

Nesnáším, když mi někdo lže a nebo se ze mně snaží udělat vola (tedy v mém případě krávu, protože jsem holka). Odkázala jsem ho na stránku www.playboy.com kde si každý může přečíst, že honorář je 25,000 dollarů a dodala, že samozřejmě tyto peníze nikdo v Česku nemůže dostat, ale lhaní nesnáším a že bych přece jenom ráda věděla, za kolik budu fotit. Na to mi poslali mail (cituji) "pokud se to vše dokonale povede, dám Ti ještě NĚCO navíc".

To už bylo i na jinak klidného Iva moc a vložil se do toho. Chtěl věci upřesnit a poukázal na fakt, že se pan šéf "spletl" v americkém honoráři a že mu tam vypadlo pár nul a kdyby byl tak laskav a upřesnil, kolik to NĚCO, co mi přidají v českých korunách, znamená. Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Jak malý uražený kluk pan šéfredaktor napsal "Myslel jsem to s Brendou dobře. Takže do autobusu nastupovat rozhodně nemusí." a dofotila jsem.

Mám být upřímná? Jsem ráda. Neříkám, že představa mít v Playboy fotky není lákavá a svým způsobem je to jakýsi vrchol (alespoň v Americe, kde jsou s tím spojené nejen velké peníze, ale i luxusní roční pobyt v Mension Hugha Hefnera v Los Angeles). Ale to, co mi předvedl český Playboy mě přesvědčilo, že to není všechno. Jsou důležitější věci než pomíjivá "sláva" pár fotek: trvající čest, slušnost, férovost a profesionalita - a pokud si české holky nechají takové jednání líbit, pak nejsem česká holka (stejně jsem z Moravy). Smlouva s Playboyem má tři stránky, kde se modelka na poslední chvíli před focením (a většinou až po něm) dozví, co smí a co nesmí. To co smí je jeden řádek, zbývající 3 strany jsou výčtem kde nesmí fotit, s kým nesmí fotit, kde se všude nesmí objevit (tedy nikde), nesmí mít akty na žádné webové stránce atd., musí být k dispozici na všechno možné pro časopis atd. Podobná omezené fungují i v Americe, ale tam to kompenzují velkým honorářem, protože ví, že modelku na rok blokují v jiném focení. U nás to řeší dezinformací, smlouvou na poslední chvíli a když se člověk ozve - urazí se a vyhodí ho.

Omlouvám se tedy tímto všem, které jsem 2 měsíce napínala, že se v Playboy objevím, pak neobjevím, pak zase objevím - a teď už je to jasné. Neobjevím a vy jste všichni ušetřili peníze a já zklamání.