MŮJ BLOG

Popelka (17/6/10)
Arizona III. (22/1/10)
Tunisko (23/6/09)
Focení Paříž (6/6/09)
Insportline (15/5/09)
Mladá Fronta (23/4/09)
Fotíme (2/16/09)
Exekuce (1/12/09)
Silvestr (31/12/08)
Autotuning show (19/8/08)
Hra na modelku (19/8/08)
Bungee jumping (16/8/08)
Autotec (3/6/08)
Cestování časem (27/5/08)
Workshop (22/3/08)
Krok do tmy(16/2/07)
Bowling a sauna(9/2/07)
Za sněhem do Alp (20/1/07)
Konec kariéry (21/12/06)
Playboy IV. (7/12/06)
Tajemný hlas (24/10/06)
Dovolená v USA (9/8/06)
Playboy III. (9/8/06)
Labutí jezero (27/7/06)
První setkání Fan Clubu (21/7/06)
ProBrno I. (7/06)
Na jachtě po Jadranu (27/6/06)
Focení na Mallorce (9/6/06)
Playboy II. (25/4/06)
Povzdech (17/5/06)
Hostování v Národ.divadle (7/5/06)
Playboy (19/4/06)
Srážka s blbcem (27/3/06)
Bodypainting (20/11/05)
Moje socha (25/5/05)
Olympijská naděje (20/5/03)
Hlas Ameriky (20/4/01)
Fantom opery na Broadwayi (16/4/01)
Operace "Zelené oči" (9/11/2000)
Jak jsem objevila Ameriku (10/3/2000)

Davové šílenství na Dobráku

Zpět do telefonních budek!

První setkání členů brněnské divize se odehrálo podle plánu v pátek 21. 7. 2006 na brněnském koupališti Dobrák v Králově Poli.

Sraz byl v 17:05 u prvního stromu vpravo a první tři, kteří se ke mně přihlásili měli dostat "za trest" meruňkovou marmeládu, které jsem nadělala 60 sklenic a potřebovala jsem pomoc v její likvidaci.

Vstupné na koupaliště je 60 korun, ale když u pokladny řekli, že jsou z Fan Clubu Brendy Kučerové, platili jenom 35 korun. A pak že není výhodné být členem mého klubu a nechat se rozmazlovat !!!

Měla jsem obavy, že se ke mně od brány bude řítit dav marmelád-chtivých členů a že se porvou o mou skvělou zavařeninu. Nakonec jsem byla ráda, že jsem marmelády udala a nemusela je vláčet s sebou domů. Přišli jenom tři členové, i přes to, že přihlášených a naslibovaných jich bylo 11. Ale tak je to vždycky: vždy zasáhne nevypočítatelný osud a přihraje do cesty nejrůznější překážky, proč se sliby nedají splnit.

Ale i tak to bylo skvělé. Zasportovali jsme si (my zdraví, zatím co po-fotbaloví marodi odpočívali na dece) a povídali jsme si asi hodinu a půl. S Václavem jsem probrala investici jeho života (uvažuje o sponzorování jednoho měsíce mého připravovaného kalendáře) a s Iljou jsme si hráli na autogramiádu a podepsala jsem mu svůj kalendář.