Foto maraton (17/10/09)
Ze zákulisí (12/10/09)
Znovu Phoenix (25/9/09)
Ostrostřelec (22/11/07)
Návrat (1/12/07)
V zaměstnání (4/9/07)
Grand Canyon (18/8/07)
Kartářka (14/8/07)
Investorka (22/7/07)
Monzun (14/7/07)
Imigrační pohovor (20/6/07)
Zamyšlení (13/5/07)
Město duchů (6/5/07)
Sedona (15/4/07)
První výlet (15/4/07)
Velikonoce (8/4/07)
Zajímavosti (1/4/07)
Kupujeme dům (13/3/07)
Máme práci (13/3/07)
První týden (25/2/07)
Přílet do Phoenixu (16/2/07)

Chandler AZ , USA

6.květen 2007 - Město duchů

Goldfield Po rušném pracovním týdnu je potřeba vyrazit v neděli na nějaký výlet do blízkého okolí, poznat svou zemi. Dostali jsme několik tipů: Goldfield, Ghost town nebo Lost Dutchman. Zajásali jsme jak velký výběr máme, než jsme na mapě zjistili, že to je jedno a totéž městečko. Tak jsme se tam vydali, když bylo doporučeno - a bylo jediné.
Goldfield2 Goldfield je malé hornické městečko na úpatí hor, kde kdosi kdysi objevil zlato. 50 lidí si zapsalo nárok na toto území, rozparcelovali a kutali. Dařilo se, městečko se rozrůstalo, důl prosperoval. Prohrabali se až do hloubky sedmi set metrů.
Městečko mělo všechno co potřebovalo: kostel na vrcholu (na údržbu duše), hospodu dole (pro udržbu těla) a honosné bordello pro údržbu všeho ostatního. Budova hampýzu se výrazně vymyká všemu okolo: já honosná, krásná a dobře udržovaná. Taky co by nebyla, když pracně vydělaný peníz v dole se utrácel hlavně tady.
Zatímco současné městečko nabízí turistům prohlídku dolů, bordel je uzavřen všem návštěvám, což Ivo nesl jako velkou nespravedlnost. Daleko větší ránu ovšem utržil, když platil vstupenky do dolu a bylo mu řečeno že ušetří, protože už má národ na důchodcovskou slevu. Marně jim cpal plnou sumu vstupenky a vykřikoval "Otevřte nevěstinec, já vám ukážu kdo tady ještě není důchodce!" Do dolu šel potupen a se slevou. Průvodce mi jen u vchodu pošeptal "Dejte na tatínka pozor, nebo se nám tu ještě zraní".

Goldfield - bordel

Tak rychle jak městečko vzniklo ale i zaniklo. Už jsem minule psala o monzunových deštích, které nadělají v Arizoně spoustu neplechy, protože voda nemá kam odtékat. Jedna taková průtrž mračen přišla na začátku 20.století. Voda se valila z kopců do údolí a nesla sebou všechno, co jí stálo v cestě. Nakonec si našla cestu do dolu, který kompletně zatopila. Snažli se vodu odčerpávat, ale s tehdejší technikou se jim dařilo snižovat hladinu o 2 cm za den. Spočítali si, že tímto tempem by 700 metrový důl ještě čerpali jejich vnuci, sbalili fidlátka a zmizeli. Poslední návštěva saloonu, poslední sbohem zklamaným děvčatům a druhý den ve městečku nebyla ani noha. Dnes je to městečko tak, jak ho zanechali: noviny na stole, rozestlané postele, rozehrané partie karet.

Kromě prohlídky městečka a dolů, nakoupení suvenýrů (nezbytného magnetku na ledničku), oběda v saloonu se zpívajícím kytaristou, městečko nabízí polední show: banda sociálně nepřizpůsobivých cowboyů vtrhla na hlavní ulici (jedinou ve městě) a hledali Franka. Nenašli ho, a tak se rozhodli pověsit jednoho z diváků místo něj. Jenom fakt, že neměli kus provazu mu zachránil život. Alespoň na chvíli; protože místo pověšení se ho rozhodli zastřelit. Nakonec se pohádali mezi sebou, což vyústilo v pouliční přestřelku, kde oko nezůstalo suché a cowboy živý. Divák (co by Frank) odjížděl z městečka živý a my s ním s pocitem příjemně stráveného odpoledne.
Goldfieldští gangsteři