Foto maraton (17/10/09)
Ze zákulisí (12/10/09)
Znovu Phoenix (25/9/09)
Ostrostřelec (22/11/07)
Návrat (1/12/07)
V zaměstnání (4/9/07)
Grand Canyon (18/8/07)
Kartářka (14/8/07)
Investorka (22/7/07)
Monzun (14/7/07)
Imigrační pohovor (20/6/07)
Zamyšlení (13/5/07)
Město duchů (6/5/07)
Sedona (15/4/07)
První výlet (15/4/07)
Velikonoce (8/4/07)
Zajímavosti (1/4/07)
Kupujeme dům (13/3/07)
Máme práci (13/3/07)
První týden (25/2/07)
Přílet do Phoenixu (16/2/07)

Phoenix AZ , USA

1.prosinec 2007 - Návrat ztracené dcery
Ozdobné stěny na dálnicích

V Bibli se píše o návratu ztraceného syna, ale o ztracených dcerách ani slovo…. My se asi neztrácíme, protože na rozdíl od mužů se nestydíme zeptat na cestu. Ale i my, světem protřelé dcery, se občas vracíme do náruče rodiny, pro maminčino pohlazení nebo babiččinu buchtu, za přáteli, do míst prvních polibků. Ani u mne to není vyjímka. Písečná vlna Chtěla jsem vyrazit za velkou louži, protože se mi tu líbí. Chtěla jsem tu nějaký čas žít a pracovat, poznat jaké to tady je. Není to život pro každého - přiznávám, Amerika je v mnoha případech jiná než život, na jaký jsme zvyklí, ale mně se tu i přes tu samotu líbí. Tedy líbilo. Tři roky, co jsem prožila v Kalifornii považuji za nejkrásnější léta svého života (zatím, už se pracuje na dalších).

Při minulé dovolené vloni nás Honza, Ivův syn z předešlého manželství, přemluvil, ať se nevracíme do Kalifornie, ale zkusíme život v Arizoně, kde je teplo a všechno mnohem lacinější než tam. Honza Arizonu miluje a žije zde už přes 10 let.

Po 7 měsících tady je mi záhadou, co na Arizoně může milovat a řeknu to otevřeně: byl to omyl se přestěhovat zrovna do Phoenixu. Hlavní město Arizony leží v údolí Slunce, jak tomu říkají. Je obklopeno stovkami kilometrů nehostinné pouště. Hned na jaře udeří tepla, pak přijdou horka a nakonec je vystřídá vedro. Jsem teplomilný člověk, ale že bych musela mít každý den 50 stupňů ve stínu – to tedy nemusím. V noci teplota klesne na pohodlných 38, o otevřeném okně nebo čerstvém vzduchu si člověk může nechat zdát. Život zde je odkázaný na pobyt blízko klimatizace: to je buďto doma, v autě, v práci a nebo obchodech.

Kaktus a jáKdyž horka vrcholí, přijde monzunové období a prudké bouřky, dešťové přívaly že musíte zastavit auto (není vidět na krok) a vichr zpříjemní cestu z práce (prší vždy odpoledne a večer). Jsou tu sice domy mnohem lacinější než jinde, krásný 4 pokojový dům stojí 250,000, což je cena Kalifornské garáže – ale co v něm? Zavření jako v kleci, místo zahrádky písek. Byli jsme zvyklí chodit v Kalifornii na procházky, každý weekend někam jet na výlet – tady není kam. Jediné místo je Sedona a Grand Canyon, ale jak často můžete jet 250km se kochat dírou v zemi? Cílem cesty bylo vyhrát papírovou válku, získat patřičná povolení, což se mně jako manželce Američana podařilo rychleji než jiným, a je na čase sbalit stan a vrátit se do Brna. Není to asi na dlouho, ale v této fázi nemám žádné další plány. Stáhneme se do domovské základny v Brně zformovat nové vojsko, ošetříme zraněné, pohřbíme mrtvé a až čas dozraje, vyrazíme za dalším dobrodružstvím. Třeba do Colorada, kdo ví? Honza říkal že je tam hezky, ale kdo mu teď může věřit?


Už mám zakoupenou letenku na 1. prosince a tímto příspěvkem uzavírám svůj Americký deník, protože se tu za těch 8 měsíců neodehrálo nic tak zajímavého, aby o tom stálo něco napsat a pochybuji, že se ve zbývajícím čase stane. Děkuji všem, co mi sem psali a drželi palce, za jejich morální podporu a těším se na setkání v zemi Moravské.