MŮJ BLOG

Popelka (17/6/10)
Arizona III. (22/1/10)
Tunisko (23/6/09)
Focení Paříž (6/6/09)
Insportline (15/5/09)
Mladá Fronta (23/4/09)
Fotíme (2/16/09)
Exekuce (1/12/09)
Silvestr (31/12/08)
Autotuning show (19/8/08)
Hra na modelku (19/8/08)
Bungee jumping (16/8/08)
Autotec (3/6/08)
Cestování časem (27/5/08)
Workshop (22/3/08)
Krok do tmy(16/2/07)
Bowling a sauna(9/2/07)
Za sněhem do Alp (20/1/07)
Konec kariéry (21/12/06)
Playboy IV. (7/12/06)
Tajemný hlas (24/10/06)
Dovolená v USA (9/8/06)
Playboy III. (9/8/06)
Labutí jezero (27/7/06)
První setkání Fan Clubu (21/7/06)
ProBrno I. (7/06)
Na jachtě po Jadranu (27/6/06)
Focení na Mallorce (9/6/06)
Playboy II. (25/4/06)
Povzdech (17/5/06)
Hostování v Národ.divadle (7/5/06)
Playboy (19/4/06)
Srážka s blbcem (27/3/06)
Bodypainting (20/11/05)
Moje socha (25/5/05)
Olympijská naděje (20/5/03)
Hlas Ameriky (20/4/01)
Fantom opery na Broadwayi (16/4/01)
Operace "Zelené oči" (9/11/2000)
Jak jsem objevila Ameriku (10/3/2000)

Na jachtě po Jadranu

Původně se mně na neznámou jachtu s neznámou posádkou vůbec nechtělo. Ale pak mě Ivo přesvědčil a tak jsem jela. Potřebovala jsem si totiž odpočinout jak od práce, tak od něho. Zavezl mě do Bratislavy, kde mě předal slovenské agentuře a o půlnoci jsme vyrazili na jih. A už mi zase život začali komplikovat Němci. Sice nezpívali jako na Mallorce, ale jezdili jako blbci.

Díky jejich častým haváriím se plánovaný osmihodinový přesun do přístavu protáhl na 16 hodin v autě bez klimatizace, ale zato v 35 stupňových vedrech. Díky jejich haváriím jsme ale každou chvíli stáli, takže se mohlo alespoň větrat.

Jachta byla opravdu kouzelná a luxusní. Nalodili jsme se, porvali se o kajuty a já si vybojovala tu nejhezčí na přídi. Inu: chodit do kick-boxu má své výhody. Jako posádka jsme se ovšem neosvědčili, protož hned při prvním manévru jsme se zamotali do cizích kotevních lan, až nás musel přivolaný potápěč vyprošťovat. Spali jsme jako broučci, unavení po cestě, ale hned druhý den byl budíček už v 5, abychom dohnali, co jsme včera zameškali. Vrhly se na nás dvě maskérky, udělaly z nás krásky a pak jsme s Martinem Vrabkem fotili a fotili. Mezi tím nás napájeli a krmili (což bylo velmi příjemné), a masírovali (což bylo ještě příjemnější) a nafotili jsme hromadu moc hezkých fotek.

Vždycky jsme začínali v nějakém hezkém oblečení a překvapivě končily - nahé. A tak se to pořád opakovalo. Bála jsem se, jestli mi neustálé houpání lodi nebude dělat zle, ale bylo to zvládnutelné. Časem si na to člověk zvykne, a navíc: rybičky taky potřebují něco jíst. Druhý den jsme popojeli k nějakým skalám a fotili na nich. Moc hezké fotky budou z malé jeskyňky. Slíbili mi, že mi pošlou pár ukázek, ale že se k nim nedostanou dřív než v září. Hned je tady vystavím v sekci modeling.

Večer jsem se (ne z hladu) dala do lovení ryb a jednu malou jsem chytla. Byla jsem na svůj úlovek moc pyšná, ale odmítli mi ji udělat k večeři, že kvůli takovému prckovi nebudou špinit pánev. Závistivci.

Třetí den mi nabídli, jestli bych nenatočila video? To mě trochu zarazilo, ale slibovali, že to nebude nic hambatého, žádné záběry do míst, kde by se mi to nelíbilo (jako třeba pod kolena nebo na patu). Tak jsem souhlasila. Na lodi byli dva fotografové, tak jeden fotil a druhý se chopil video kamery a natočil pár něžných záběrů na téma "Brenda a vítr". Nepleťte si to s filmem Brenda a větry, to je něco jiného. Byli jsme tři modelky a střídaly jsme se ve focení a zbytek dne bylo lehárko na palubě (pokud nám to celotělový make-up dovoloval), slunění se a pití. Bylo velké horko (ve stínu 35 a výš), ale na moři byl příjemný vánek. I tak jsem opálená všude a protože se opaluji velmi rychle, manžel mě při návratu nepoznal, protože neočekával delegaci z Ghany.

Jsem moc ráda, že jsem nakonec jela. Jednak jsem si odpočinula, jednak se povozila na krásné jachtě a byla rozmazlována posádkou a hlavně - doufám - vám budu moci předložit velmi hezké fotky - zde jsou. Děkuji holky, děkuji posádko a příští rok klidně znovu.